NOVĚ PORNOVIDEA

Vpravo panely

REFERÁTY

Klíště

 Žijí v listnatých lesích. Doba klíšťat začíná časně zjara a trvá do pozdního podzimu. Pohybují se pomalu, nedovedou skákat a potřebují celé hodiny než se přichytí na své oběti. Klíšťata mohou být zdrojem nákazy teplokrevných živočichů. Přenášejí různé bakterie, houby, viry, prvoky a jiné. Mohou způsobit i hospodářské škody. Odhaduje se, že z 1,3 kusů hovězího dobytka je klíšťaty napadeno 80%. Majitelé tedy musí svá zvířata naočkovat to je přichází na hodně peněz. Klíšťata, která ještě nejsou napitá mají černou až světle načervenalou barvu. Až se klíště napije, odpadne samo. Jestliže při odstraňování zůstane hlavička v kůži, může to vyvolat zánět. Bez potravy vydrží klíště až 1,5 roku. Dokáže čekat až celé měsíce, než najde svého hostitele. Ústní ústrojí klíštěte tvoří hypostom obklopený dvěma čelistními makadly, nástroj, kterým klíště saje krev. Ihned po zakousnutí pouští do rány směs látek, které tiší bolest a zároveň brání srážení krve (enzym ixodin), působí rozšíření cévy a oslabují imunitní schopnost těla. Až po něco později začne rána svědit, protože už je klíště pevně zakousnuté. Klíště je navíc opatřeno zpětnými háčky, které ztěžují odstranění parazita z rány. Dospělá samička klade několik tisíc vajíček, z kterých se vylíhnou larvy se třemi páry nohou. Larvy nejčastěji sají krev na malých živočiších, např. na hlodavcích. V další fázi vývoje se klíště promění v nymfu, která má čtyři páry končetin, tedy stejně jako dospělé klíště. Tím se stane po tom, co se znovu napije krve. Samička se po nasátí může díky svému kožovitému tělnímu pokryvu, který se dovede až třistakrát zvětšit. U nás se nejčastěji vyskytuje klíště obecné(latinsky Ixones ricinus). Je aktivní při teplotách nad 8°C. Přenáší klíšťovou encefalitidu (zánět mozkových blan) a boreliózy. Encefalitida se vyznačuje zpočátku jako chřipka, ale ,může způsobit i ochrnutí, ale smrtelné následky se mockrát neobjevují. Proti encefalitidě se můžeme bránit očkováním, což je úplně bezpečné. Desetkrát vyšší nákaza je u lymské boreliózy, než u zánětu mozkových blan. Onemocnění bylo popsáno teprve před dvěma desetiletími. V anglickém městečku Lyme se tehdy rozmnožili bolesti dětí, které kouslo klíště. V roce 1982 objevil lékař Willy Bugdrfer původce choroby ve střevech klíšťat. Inkubační doba nemoci je 3-14 dní. U 30-50% infikovaných osob objeví v místě kousnutí červen skvrna, která může měnit velikost i polohu. Toto může být doprovázeno bolestmi hlavy a končetin, nebo nevolností. Po několika dnech, nebo týdnech skvrna zmizí a napadený člověk se cítí zdráv. Imunitní systém však nemusí původce zcela zlikvidovat. Ten pak čeká v méně přístupných tkáních, aby mohl znovu zaútočit. Druhá fáze onemocnění se projevuje bolestmi kloubů a svalů. Někdy se může objevit i zánět mozkových blan či ochrnutí. Asi po dvou rocích přichází třetí a poslední stádium nemoci, které se projevuje chronickými záněty kloubů a mozkových blan často spojených s nervovými a psychickými potížemi. V první fázi lze bakterie do 14 dní zlikvidovat antibiotikem.

Poslední komentáře
03.03.2009 13:39:42: Jeto sviněěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěě!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!...
07.05.2008 13:05:46: smileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmileysmiley[03][05][03][09][09]...
07.04.2008 15:46:06: smiley${1}
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.