NOVĚ PORNOVIDEA

Vpravo panely

REFERÁTY

Bohové a hrdinové antických bájí

Arés
Bůh zuřivé války, syn největšího boha Dia a jeho manželky Héry. Nezáleželo mu, proč válka vypukla, a většinou ani jak dopadla. Těšil ho válečný ryk, lomoz zbraní a pach krve, ze záhuby bojovníků měl stejnou radost jako z jejich odvahy. Podporoval každého, kdo byl ochoten porušit mír. Pro tyto vlastnosti ho neměli rádi bohové ani lidé. Bůh Zeus mu řekl, že kdyby nebyl jeho synem, svrhl by ho do temného Tartaru. Nebylo jediného boje, do něhož by nezasáhl. S velikým štítem, měděným pancířem a bronzovým mečem se náhle objevoval na bojišti a roznášel smrt. Doprovázeli ho jeho synové Deimos a Fobos, kteří byli zosobněním děsu a hrůzy, před jeho vozem pobíhala bohyně sváru Eris a bohyně válečného vraždění Enyó. Válečné řemeslo ovládal dokonale, ale v boji byl nespolehlivý a brzy podporoval jednu, brzy druhou stranu. Přes svou sílu a obratnost nebyl neporazitelný.

Dionýsos
Bůh vína a vinařství, syn největšího boha Dia a dcery thébského krále Kadma Semely. Narodil se prý v Thébách. Když měl přijít na svět, rozhodla se Diova manželka Héra, že ho zahubí. Navštívila proto v podobě staré chůvy Semelu a navedla ji, ať požádá Dia, aby se jí jednou ukázal v celé své moci a velebnosti. Zeus se Semele předvedl se všemi hromy a blesky. Jeden blesk zapálil thébský palác a plameny zasáhly i Semelu, které pak v smrtelné úzkosti porodila nedonošené dítě. Zeus nechal kolem syna vyrůst hustý břečťan, který ho uchránil před ohněm. Jakmile se plameny utišily, vytáhl syna z úkrytu a dal si ho zašít do stehna, aby ho donosil. Když se Dionýsos podruhé narodil, odnesl ho bůh Hermés k Semelině sestře Íně, manželce krále Athamanta. Když se Héra dozvěděla, že se ho ujali, seslala na Athamanta šílenství, aby ho v záchvatu zuřivosti zahubil. Zahubil však jen svoje vlastní syny a manželku, protože Dionýsa Hermés včas zachránil. Odnesl ho do nýsské doliny, kde ho svěřil nymfám, které ho ukryly do hluboké jeskyně porostlé révou a vychovaly ho. Tam také poprvé ochutnal víno. Odtamtud také přinesl první sazenici vína lidem. Dal ji pastýři Íkariovi a naučil ho, jak z hroznů vyrábět nápoj, jehož bohem ho učinil Zeus.

Hádés
Bůh podsvětí, syn Titána Krona a jeho manželky Rheil. Byl nejstarší s Kronových synů a se svými bratry Diem a Poseidónem tvořil trojici nejvyšších bohů řeckého panteonu. Když bratři zbavili otce Krona vlády, stal se Hádés všemocným vládcem podsvětní říše. Jeho říše se skrývala v hlubinách země a nikdy do ní nepronikl paprsek slunečního světla. Tvořila ji rovina porostlá bledými květy divokého asfodelu a protékalo jí pět řek, které tvořily zároveň její hranice: vše zmrazující Styx, řeka nářků Acherón, řeka zármutku Kókytos, ohnivá řeka Pyriflegethón a temná Léthé, jejíž vody dávaly zapomenout na všechno pozemské. Na západě byly Élysejské nivy, kde žili svůj věčný život duchové spravedlivých, někde v hlubinách byl Tartaros, kde si odpykávali věčné tresty hříšníci, a v ohrazené části této říše byl Erebos, kde měl Hádés svůj palác, z nějž vládl s manželkou Persefonou podsvětním bohům a duchům mrtvých. Vstupní bránu do podsvětí hlídal trojhlavý pes Kerberos. Z brány vedla cesta k vodám Acherontu, přes které převážel mrtvé nevlídný stařec Charón.

Hesperovny
Dcery Titána Atlanta a bohyně noci Nykty. Byly tři a jmenovaly se Aiglé, Erychteia a Hesperethúsa. Žily na dalekém západě a střežily tam s drakem Ládónem strom se zlatými jablky. Tři z těchto jablek získal s pomocí Titána Atlanta Herákles. Když tím splnil úkol, který mu uložil král Eurystheus, věnoval je bohyni Athéně a ta je Hesperovnám vrátila. Jedno z nich pak ukradla bohyně sváru Eris a hodila je mezi bohyně Héru, Athénu a Afrodítu, když hodovaly na svatbě krále Pélea a bohyně Thetidy, aby se tak pomstila, že ji bohové na svatbu nepozvali. Spor Héry, Athény a Afrodíty o toto jablko způsobil trojskou válku a jablko samo se pak dostalo jako „jablko sváru“ do úsloví téměř všech národů.

Chiméra
Fantastická obluda, dcera stohlavého obra Týfóna a jeho manželky Echidny. Byla kombinací lva, divoké kozy a hada s dračí hlavou, měla obrovskou sílu a ze svých tří tlam chrlila oheň. Podle řeckých bájí žila v Lykii, a jakmile ucítila člověka, vylezla ze svého doupěte a sežehla ho ohněm. Nakonec ji zabil hrdina Bellerofontés, který se k ní dostal na okřídleném koni Pégasu, a z bezpečné výšky ji zasáhl několika smrtícími šípy. Podle Vergilia žila prý v podsvětí a hlídala tam se svým bratrem Kerberem vchod do Hádovy říše.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.